Bungalovy a karavany České Budějovice

Soutok velkých jihočeských řek Vltavy a Malše si v roce 1265 zvolil český král Přemysl Otakar II. k založení města Českých Budějovic, aby tak upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v českých zemích.České Budějovice se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhaly, takže již kolem přelomu 13. a 14. století tu byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. Za obydlí posloužily obyvatelům zpočátku skromné, převážně dřevěné domy, které však záhy začaly nahrazovat stavby kamenné.Za věrnost královské koruně se čeští panovníci Budějovickým bohatě odměňovali udílením četných výsad zaručujících hospodářskou prosperitu a čilý obchodní ruch. Mezi nejvýznamnější patřilo například privilegium Karla IV. z roku 1351, které nařizovalo kupcům projíždět Budějovicemi a nabídnout zde své zboží, ale zakazovalo také provozování určitých druhů řemesel do okruhu jedné míle od města.Středověké České Budějovice zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad. Se svými téměř 4.000 obyvateli však patřily k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Zhruba dvě třetiny z tohoto počtu představovalo německy mluvící obyvatelstvo, třetinu Češi a od poloviny 14. století tu bylo usazeno rovněž několik židovských rodin. Roku 1506 však došlo k vyhnání Židů z města a zabavení jejich majetku.Šestnácté století přineslo Českým Budějovicím nebývalý rozkvět. Značné zisky plynuly do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, z rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky užila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věž, které se dnes říká "Černá". Protože také měšťané zkrášlovali své domy, získaly České Budějovice půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 zde byla zřízena mincovna, která zpracovávala stříbro vytěžené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova. Samotné horní město Rudolfov se však jako útočiště příslušníků luteránské víry stalo trnem v oku katolicky orientovaným českobudějovickým měšťanům.Ke kulturnímu významu města přispěl řád piaristů, který se tu usadil v roce 1762 a zřídil zde latinské gymnázium. Do stejné doby spadá i vznik městského divadla. Za Josefa II. bylo roku 1785 založeno českobudějovické biskupství a o necelé dvě desítky let později začal působit zdejší kněžský seminář a filozofický ústav.České Budějovice vyrostly ve skutečnou hospodářskou i kulturní metropoli jižních Čech a v roce 1949 se staly sídlem nově utvořeného Českobudějovického kraje. Roku 1948 zde byl založen Pedagogický institut, dnešní Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. Od padesátých let zaznamenalo město značný územní a populační rozvoj, počet obyvatel se zdvojnásobil a v současné době se pohybuje těsně pod stotisícovou hranicí. V roce 1991 za spoluúčasti ústavů Akademie věd ČR vznikla Jihočeská univerzita s několika fakultami. České Budějovice byly prohlášeny statutárním městem v čele s primátorem a staly se sídlem nově ustaveného Jihočeského kraje.