Nacházíte se zde: Úvod » Katalogy ubytování » Bungalovy a karavany » Česká republika » Opavsko » Hradec nad Moravicí

Hledat

Vyplňte věk dětí

Filtrování výsledků

Typ objektu:

Vybavení objektu:










Sport:
Koupání
Lyžování
Katalog ubytování:


Bungalovy a karavany Hradec nad Moravicí


Hledáte levné ubytování v Česku nebo na Slovensku? V naší nabídce naleznete bungalovy, karavany a mobilní domy, které patří k cenově nejvýhodnějším typům ubytovacích zařízení. Tyto objekty však mohou být i dobře vybaveny – např. satelitní televizí v obývacím pokoji, vlastní koupelnou a kuchyňkou, klimatizací atd.

Vaše kritéria:
1 objektů
počet na stránce: řazení:
Fantastické 9,3Podle 3 hodnocení
 
Max. kapacita: 146
4 l. pokoj II bez příslušenství
UKÁZAT CENU
6 l. pokoj II bez příslušenství
UKÁZAT CENU
zobrazeny objekty 1-1   

Informace o místě Hradec nad Moravicí

Hradec nad Moravicí

Počátky osídlení Hradce sahají hluboko do pravěku k době cca 3000 až 2700 př. n.l. Na sklonku 8. století se na ostrožné, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, usadili Slované. Zdejší hradisko kmene Holasiců patřilo do předsunutého strážního systému Moravanů. Po zániku Velké Moravy náležel Hradec i nadále k moravskému státu, vpád Boleslava Chrabrého přinesl zemi na kratší čas polskou nadvládu. Po porážce Poláků přešla Morava do rukou Přemyslovců a ti někdy v polovině 11. století vybudovali v Hradci rozlehlý knížecí hrad s osadou, který zabíral prostor mezi dnešním kostelem sv. Petra a Pavla a nádvořím stávajícího zámku. Poté, co byl tento knížecí hrad zničen požárem neznámé příčiny, zahájil král Přemysl Otakar II. výstavbu nového gotického komplexu. Rozkládal se v místech od současného kostela sv. Petra a Pavla až k tzv. Černým vratům u konce zámeckého parku a byl chráněn jedním z nejdůmyslnějších soudobých systémů opevnění. Kronikářský záznam i výsledky archeologického průzkumu potvrzují, že obytný palác s řadou provozních hospodářských stavení byl obehnán mohutnými hradbami se strážními věžemi, ze severu a jihu byl chráněn vždy trojitými příkopy s padacími mosty a masivními branami.Prvního října 1778 prodal Wolfgang Karel baron z Neffzer hradecké panství za 270 tisíc rýnských zlatých hradecké panství knížeti Janu Karlu Lichnovskému z Voštic a Werdenbergu. Za jeho syna Karla Aloise byl dosud renesanční zámek v únoru 1796 těžce poškozen požárem. O rok později byla proto zahájena celková přestavba, vedená krnovským stavitelem Janem Mihatschem v duchu empírových pravidel. Ta přinesla nejen podstatné úpravy exteriérů, ale také zásadní změnu v řešení okolí. Byly strženy věže, zrušeny hradby a zasypány příkopy. Vlastní zámek, obklopený nově založeným přírodně-krajinářským parkem, získal podobu, která s menšími změnami přetrvala dodnes. Mezi prvními hosty nově renovovaného zámku byl mj. hudební skladatel Ludwig van Beethoven, který tu pobýval v roce 1806 a 1811, o něco později, v roce 1828, uvítal Nicola Paganiniho a v letech 1846 a 1848 také klavíristu a skladatele Ference Liszta. Druhá polovina 19. století přinesla další, tentokrát novogotickou etapu přestaveb a proměn. Z ní nejdůležitější je přístavba hospodářského Červeného zámku z let 1874 až 1895, projektovaného Alexisem Langerem z Vratislavi, a Bílá věž, kde byly stavební práce přerušeny v roce 1891. I nadále zůstával zámek v Hradci místem návštěv význačných osobností tehdejšího světa. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturní sféry: J. Mánes, C. Wagnerová, G. Hauptmann, H. v. Hoffmannstahl či K. Kraus jsou jen některými z nich. Protože si Lichnovští po vzniku Československa podrželi německé státní občanství, byl jim majetek v květnu 1945 konfiskován dekrety č. 12/45 a 28/45. Zámek byl již v roce 1949 otevřen veřejnosti. Koncem 50. let došlo k opravě bombardováním poškozeného Červeného zámku, kde byly postupně otevřeny restaurace a hotel, koncertní síň je místem mezinárodní hudební soutěže Beethovenův Hradec, pořádané již od roku 1962. Od roku 1978 probíhá generální oprava zámku, část celkově rekonstruovaných a restaurovaných interiérů byla v roce 1997 opět zpřístupněna. Státní zámek v Hradci nad Moravicí byl v dubnu 2001 prohlášen národní kulturní památkou.